Kočička Beruška je ve svém novém domově velice spokojená. Nyní se jmenuje Alvinka a se svým psím kamarádem Lerbánkem a paničkou Péťou si užívá časté procházky na kšírkách. O Alvince jsme pravidelně informováni a zásobováni novými fotografiemi z jejího báječného a milujícího domova.
Další videa s Melichárkem si můžete prohlédnout ZDE
Kočička Ebinka
Perské kočičkyJulinka a Vendulka se mají v novém domově moc dobře. Slečna Maruška, u které našly nový domov, pravidelně píše, jak se kočičky mají. Poslala nám krásné fotky kočiček.
KočičkaAmálkanám poslala fotky a pozdrav z nového domova. Její majitelka o ni píše: "Je to pěkná uličnice. Nechodí ven, tak vymýšlí doma pěkné lumpárny. Ale jinak je to zlatíčko, je strašně mazlivá".
Kocourek Amadeus nám poslal krásné fotky z nového domova. Prohlédnout si je můžete ZDE
Kocourek Mikešek dostal ve svém novém domově jméno Snížek. Jeho fotky z nového domova najdete ZDE
Fotky bílého kocourkaNelsonka, které nám poslal z nového domova, si můžete prohlédnout ZDE
Kočička Žofinka a kocourek Matýsek se nyní jmenují Míla a Láďa. Jejich fotky z nového domova jsou ZDE
Kočička Johankase má v novém domově moc dobře, užívá si rozmazlování a nejradší spí v noci v posteli s jednou ze svých paniček. Fotky Johanky ZDE
Nádherný kocourek Koudík (teď se jmenuje Kubík) má v novém domově dva kamarády, hodnou dalmatinku Elišku a modrou kočičí krásku Micinku. Ale hlavně tam má skvělou paničku, která ho miluje a moc dobře se o něj stará. Daří se mu velmi dobře a fotky, které nám poslal si můžete prohlédnout ZDE
Nádhernému a přítulnému Emilkovi se dlouhé čekání na nový domov vyplatilo. Nakonec totiž nejen získal skvělé páníčky, ale i bezvadného kamaráda, který v Emilkovi ihned nalezl obrovské zalíbení.
Sametkasi v novém domově zvykla okamžitě. Nejsou s ní vůbec žádné problémy, právě naopak...
Je to miláček rodiny, kdykoli někdo přijde na návštěvu, tak ho běží vítat ke dveřím. Sametka je velký mazlíček.
Albi a Milinka("koťátka z klece" ) v novém domově bez sebe nedají ani ránu, jsou pořád spolu. Rádi spinkají v posteli, ale přes léto jezdí na chalupu, kde zejměna Albi prohání slepice.
Jasmínka(koťátko z klece) má v novém domově kamarády Matýska a Mikynku. Mají se společně moc rádi, hrají si a když spinkají, tak se k sobě všichni tři tulí. Jasmínka si oblíbila zejména hlavu rodiny.
Kočička Olinka se nyní jmenuje Nelinka. Dopis, který poslala její panička, o tom jak Nelinka slavila Vánoce 08, neboli opožděné ohlédnutí za Vánocemi 08 si můžete přečíst ZDE
Jak se má kočička Eliška v novém domově? Její panička píše:
"Elišku jsme přejmenovali na Šklíbu a píši Vám, abyste měly zprávy, jak se jí daří. Vypadá spokojeně, myslím, že přibrala Pořád se mazlí s kýmkoli, kdo jí přijde do tlapek, akorát Sáře se obloukem vyhýbá. Není divu, když je u ní na dosah, štouchá ji a tahá za chlupy. Ráno nám vždy trochu nadává - nepouštíme ji nanoc do ložnice. Nejraději leží na akvárku a pozoruje rybičky. Na hraní má nejrači hopíka. Je způsobná - neshazuje nic z poliček, neskáče na stůl (alespoň v naší přitomnosti), nechá se vyčesat, nebojuje s veterinářem Je to ideální kočka."
Panička Terezky napsala: "Na Valentýna 14.2. tohoto roku jsme si od z Vás z depozita z Kutné hory dovezli kočičku Terezku do Brna. Terezka je nejúžasnější tulinka, vrací nám veškerou péči 100 násobně, je to velmi hravá, pozorná slečna a společnice. Nejraději má výhled ze škrabadla a pochopitelně akvárko. Přede i při stříhání drápků J. Mockrát děkujeme za péči, kterou jste nám věnovali při výběru koťátka. Máme velké štěstí. "
Violka je v novém domově moc šťastná, svou milou paničku si velmi oblíbila, hraje si s ní a mazlí se. V noci s ní spí v posteli.
Bertík a Maudičkase po dlouhé době konečně dočkali a našli nový domov. Dostali nové jména Čert a Káča. Jejich panička napsala : " máme za sebou další den a přináším samé dobré zprávy.Noc byla náročná,šli jsme spát ráno v devět hodin,protože slečna začala mňoukat o půlnoci,přestala právě v devět hodin dopoledne a u toho se spát opravdu nedalo . Přejmenovali jsme si je na Čerta a Káču,jelikož nám dnes odpoledne předvádějí,jak si spolu dokáží hrát.Zdá se,že už jsme z nejhoršího venku,Čert se přestával schovávat a už běhá po bytě,hraje si s hračkami a s Káčou.Konečně.Včera i dnes dopoledne byl pořád na jednom místě schovaný za záclonami.V době ,kdy píšeme email oba řádí jak černé ruce ,navzájem se olizují a hrají si . Oddychli jsme si, báli jsme se,jestli to dokáží. Přijali škrabadlo a prolézačku,oba jedí granule i konzervu a chodí na záchod.Vypadá to,že během jednoho dne se zabydleli a jenom čekáme,kdy přijmou i nás.Káča se nechá pohladit, sice trochu s odporem, ale nechá.Čert je velice plachý,ale čekáme, že naše láska a starost,kterou jim věnujeme se nám brzy vrátí".
29.6. 09
Hlásíme se po několika týdnech s novinkami o vašich odchovancích. Čertík je po kastraci a má jediný problém: obrovský strach z cestování,přesněji z odchytu před cestou.Když už je v tašce,je klidný a cestu snáší dobře.Ale to co předvádí při odchytu je opravdu náročné.Musíme měnit denní hodinu jeho odchytu včetně oblečení,aby nevytušil,že se na něj chystáme.V tu chvíli je z něj hodně placatý a hodně rychlý kocourek . Jinak je moc hodný,ale většinou podezřívavý a pohlazeníschopný jenom vyjímečně.Káča je pravý opak.Velice důvěřivá,mazlivá a rozumná slečna.Každé ráno ji máme na polštáři a střídá si naše hlavy jako opěrku pro svůj další spánek.Abychom Čertíkovi nezhoršovali jeho strach z odchytu,stěhujeme se na celé léto na chaloupku a doufáme,že na konci budeme mít jeho plnou důvěru,aby se
nechal v klidu chytit,jako jeho adoptivní sestřička.Jejich vzájemná láska je opravdu dojemná. Děkujeme vám za naše nové členy domácnosti a posíláme pozdravy do Sezemic spolu s několika fotografiemi.
Sedmiletý Matýsek nám napsal svůj první dopis z nového domova. Cestou do nového domova jsem se nemohl ovládnout, a malinko jsem pobrekával. Panička, co seděla vedle mne, na mně tiše a určitě pěkně hovořila, ale co naplat, loučení je loučení. Když jsme dorazili, tak páníček mne chvilku nechal sedět v přepravce a zatím nandal jídlo do misek. Potom otevřel dvířka a já vyšel do nového pro- středí. Kousek dál seděla nějaká kočka, kterou jsem v klidu obešel a pořádně prozkoumal, kde to jsem. Objevil jsem misky s jídlem, vodou i granulkama. Taky kálecí misku a páníček mi otevřel všechny dveře v bytě, abych všude mohl nakouknout. Ta kočka chodila pořád za mnou, ale tak na metr daleko. Když to porušila, lehce jsem zachrčel a ona pochopila. Vzhledem k tomu, že bylo vše v pořádku, několikrát jsem se pomazlil s páníčkem, a chvilku poseděl i paničce na klíně. Oba projevovali velikou radost, a páníček i v noci sledoval moje pozvolné seznamování s kočičkou Kačenkou. V noci jsem také řádně použil misku záchodovou, a chvílemi jsem byl u jednoho, nebo druhého člověka. Ráno šla panička do práce, a páníček nakoupit. Když přišel, tak za chvilku se dostavil, a měl malé kousky kuřátka. Začal mi je dával, a hned přišla Kačenka, takže jsme dostávali každý z jedné ruky. Co se dalo dělat, papali jsme tedy najednou asi deset centimetrů od sebe. Když došlo kuře, tak jsem nemohl nic jiného, než-li nechat Kačenku čuchnout až k mému čumáčku. Nebylo to nic moc, ale nechalo se to snést. Ted´ je 8.45 hod., páníček něco ťuká do počítače a já ležím na gauči a asi si zdřímnu. Matýsek.
Úžasný něžný a bezproblémový kocourek Moureček se ve svém novém domově zabydlel velmi rychle. Zcela proti mému očekávání se již druhý den procházel po celém bytě, válel sudy na koberci, hrál si s kočičím kamarádem i s hračkami. Nejraději má ale nádhernou dvouletou holčičku Nelinku, se kterou byl kamarád od prvního okamžiku.
Černobílý kocourek Ctiborek, který měl být utracen, se v novém domově úžasně zabydlel. Má dvě paničky, miminku s dcerou a do obou se okamžitě zamiloval, hlavně do maminky. Mazlí se s oběma, ale nejraději je s maminkou, buď v její posteli, na klíně, v náručí. Ctiborkovi se v novém domově říká Cipísek a v jednom z posledních dopisů mi slečna napsala: "Cipísek se u nás už dokonale zabydlel, hlavně mamču si pěkně ochočil.
Dobrali jsme antibiotika, poslední podávání už byl trošku boj, ale zvládli jsme to. Dnes jsem mu dávala vitamínovou pastu proti bezoárům a spapal ji sám, jak mu chutnala.
Je to zlatíčko, hodně se mazlí, přes den se nehne od mámy a v noci řádí (koupila jsem si špunty do uší
Přes internet jsem mu objednala škrabadlo z Německa, tak jsem zvědavá, jak se mu bude líbit..."
O tom jak se má kocourek Buba v novém domově nám přišel krásný dopis.Dobrý den,
tak jsou to už skoro 3 týdny, co jsme si Bubáčka dovezli domů. Bubovi se daří dobře. S kočičkou Žofií už jsou velcí kamarádi. Žofka ho opečovává, každý den ho myje, dává mu přednost u své mističky. Buba je totiž velký žrout. Nejdřív si vyjí svůj příděl konzervičky a pak jde vyžírat k Žofce.Taky se už naučil hezky žebrat. Vždy, když přijde čas krmení, což je ráno a večer spustí hysterický řev. Přitom má stále plnou misku granulek, ale konzerva je hold
konzerva:o))Minulou sobotu jsme byli u paní doktorky a jsme v pořádku.
Buba je odčervený, naočkovaný, udělali jsme i parazitologii, jestli nemá nějaké neřády v
bříšku. Prostě kompletní servis. A naštěstí je vše ok. Běhá po bytě jako ďábel, všude šplhá a leze.
Je to malý divoch. Ale nejradši má odpočinek v postýlce, zvlášť když má rozestlané peřiny a může se do nich zahrabat. Jsme moc rádi, že jsme překonali počáteční obavy a Žofince jsme kočičího kamaráda pořídili.Dělá nám jen radost.
Kocourek Kulíšek nám napsal: "Tady malý Kulíšek,mám se v nové rodině moc dobře..sice občas pozlobim ale mají mě rádi a jsou na mě moc hodní..posílám pár svých fotek s pozdravem váš Kulich".
Nový majitelé kočičky Paťičky napsali:
"Dobrý večer,
vypadá to, že kromě nás dvounožců si Patičku adoptovala i naše bílostrakatá kočina, líže ji po hlavě a nechá si okusovat ocas. Patička prospívá, pravidelně navštěvuje mističky. Vyleze na klín nebo na prsa každému, kdo se na chvíli posadí nebo položí, dává pusinky a přede jako o život. Do dvou týdnů bych měla mít opravený foťák, pak pošlu nějaké snímky, protože Páťa dělá opravdu malebné pózy. Oblíbila si všechna místa, která už vyseděly kočky před ní, ty na to jenom tiše civí. Zatím posílám alespoň záběr z mobilu.
Očkování a další jsem si napsala do kalendáře a postupně všechno obstaráme.
Mějte se hezky, zdraví B. "
Kocourek Mourek nám napsal: "Mám se moc dobře, prý je to na mě vidět - mám krásnou lesklou srst a taky jsem hodně vyrostl. Však taky baštím jen to nejlepší, ale sním všechno, co dostanu, nejsem vybíravý. Nejradši ze všeho se mazlím a spím, kde mě zrovna napadne. Když mě to chytne, umím pěkně řádit a taky nesmím u ničeho chybět. nejradši si hraju s myškama a v tunelech, jinak se vším, co není pro mě. Jsou se mnou všichni moc spokojení, prý by si to beze mě už neuměli představit a já jsem taky spokojený - tolik lidí na mazlení! Tak posílám fotky a zdravím Bubetku a celou její rodinu!
Mourek"
Dnes jsem byla naši Madlenku v novém domově navštívit. Ač se teprve zabydluje, chová se, jak by tam bydlela odjakživa. A její nová panička se v Madlence jen vidí. Oběma přeji z celého srdce, aby spolu šťastně a krásně žily hodně dlouho.
Nová majitelka Lvíčka nám napsala: "Dobrý večer, posílám zprávy o Lvíčkovi. V sobotu cesta proběhla dobře, jen měl průjem. Nasadili jsme dietu, vařené maso s rýží, už je v pořádku. Je to pořádný drak, ale je úžasný. Rychle si zvykl a je miláček rodiny. Připojuju fotky."
Slečna Maruška, která si od nás adoptovala kocourka Piškotka (dříve Medardka) a perskou lilovou krasavici Vendulku nám poslala jejich nádherné fotky a s jejich dvěma perskými kamarády černým Špekym a želvovinovou Sheilinkou.
V červenci se nám podařilo z našeho minidepozita (Ivana F.) umístit malého kocourka Rezečka (jedno ze čtyř koťátek) do Kladna panu Provazníkovi. S novým majitelem jsem v čilém kontaktu, Rezečka si vzal jako druhého kamaráda pro kocoura Suríka, protože mu "parťák" umřel. Dnes už je Rezeček fešácký čtyrměsíční kocour a má i svůj vlastní parádní oboječek. Pan Provazník si Rezečka nemůže vynachválit, se Suríkem se velmi brzy skamarádil, je to obrovský mazel a přede i ve spánku.
V prosinci 2009 byla umístěna kočička Barunka, její panička už nám poslala první zprávičky a fotografie z nového domova. Napsala nám, že už Barunka dělá pokroky, nechá se podrbat na bříšku, začíná se mazlit a vrnět.
Nová majitelka kocourka Pepíka nám poslala mail o tom jak se kocourkovi daří:
Dobrý den,
posílám další info o Pepíkovi. Je už velkej na velikost dorůstá tu mojí holčičku a váží 1,65Kg.
Ale to je sičák- pořád řádí a provokuje Pištu. Většinou si začíná a doráží. Když jsem doma, tak je hlídám aby mu náhodou neublížila- pořád má trochu citlivej ten pahýlek.
Samozřejmě že může úplně všechno, jediný kdy zvýšim hlas, když kouše kytky. Už jich pár zlikvidoval a přitom mají svojí trávu-klasika...
Uzdravil se úplně, všechno je v pořádku a v březnu se půjdu domluvit na veterinu kvůli tý amputaci. Uvidíme, ještě je dost času.
Velice rychle zjistil že když jsem v kuchyni, tak dělám něco s jídlem a je jedno jestli opravdu krájim maso nebo meju nádobí. Zjistil že na linku se dostane po mých nohách, takže stále vypadám jako po boji- když mám kalhoty, tak to nevadí, ale občas to zkouší i když kalhoty nemám...
V noci spí většinou se mnou pod peřinou, jen hlavička mu kouká
Přes den spí na škrabátkách u topení, to zalehl Piště její nejlepší místečka
Je to pěknej lumpik, jen doufám že neporoste takovouhle rychlostí- to bych měla doma geparda. Je úplně jedno že má 3 nožičky- lítá a řádí jako by měl všechny. Sousedi ho všichni zbožňujou, protože se s nima mazlí. Pišta je přeci jen dáma a vybírá si !
Vůbec nelituju že jsem si ho vzala i když jsem ze začátku měla trauma kvůli mojí berušce.
Napíšu pak po té operaci jak to všechno dopadlo.
Dobrý den.
Kočičku jsme pojmenovali Čertice, ale ještě stále slyší na Máju a občas i na Pižďucha .
Velmi jsme si jí zamilovali, je úžasně přítulná a hravá, i když je na ní vidět že vyrůstala se psy. Svou modrou myšičku stále a neúnavě aportuje a čeká než jí zase hodíme. Dokonce chodí u nohy, za uchem se drbe taky jako pejsi. Je opravdu úžasná. Nejvíce jí baví se schovávat do míst odkud na nás může vybafnout. I když jsme si jí taky asi trochu rozmazlili, suché krmivo nám už vůbec nejí a kapsičky jen whiskas.
Každopádně se hned první den stala plnohodnotným členem rodiny (i když občas máme pocit že nám velí ona )
Nugetka a Moureček nejmenší
Ahojky Vero,
tady Nugetka a Mourecek nejmensi Panicka sla na chvilku pryc, tak musime napsat, jak se tu v Praze mame. Takze hlavne mame nova jmena, panicka nas pojmenovala Bonnie a Clyde, fakt netusime proc, ale rika, ze se to na nas presne hodi. No a protoze Clyde by urcite psal s chybama, budu psat ja, Bonnie. V Praze se mame moc dobre a jsme tu moc stastni, pry rosteme, pokazde, když nas vidi nekdo z rodiny, tak spraskne ruce, jak jsme vyrostli, i kdyz my ten pocit nemame. Ale je fakt, ze uz vazime kazdy skoro dve kila a pan doktor (nemam ho moc rada a vzdycky ho pokousu a on se tomu jen smeje) rika, ze vypadame moc dobre, Clyde ma za sebou uz ockovani, je statecnejsi nez ja. Ted nas pry bude cekat pred letem nejaka kastrace, pry podle toho, jak povyrosteme, nevim, co to je, ale snad to nebude moc bolet. Panicka je s nami skoro cele dny, takze ji muzeme zlobit, ale je na nas fakt hodna. I kdyz obcas rika to osklive "nesmis" a nekdy dostaneme malinkou pres zadek, hlavne kdyz skrabeme sedacku, tedy spis Clyde to dela a nebo bastime kytky. Mame jednu takovou peknou velkou kytku v loznici, je mooooc dobra, ale Clyde ji ukousal list a od te doby do loznice nesmime, ach jo. Ale mame k dispozici dalsi dva velke pokoje a predsin, takze se da krasne behat a blbnout. A tech prolejzacek, co tady je Take mame spoustu hracek, ale nejradeji
mame snurky a sisalove mysky. No a basty mame spoustu, panicka se sice zezacatku
snazila o nejaka kureci prsa s testovinama, ale to jsme nebastili, nejsme preci lidi, tak to vzdala a uz mame jen granule pro kotatka, panicka se sice rozciluje, ze jsou drahe a my jsme zmlsani, pry nejaky Royal Canin, ale nam moooc chutnaji. A spoustu dobrutek, vitaminku, tycinek, Clyde ma porad pekne brisko.
S Clydikem si super rozumim, i kdyz zpocatku mi moc nevonel a prskala jsem na nej preventivne z jednoho metru, ale ted jsme uz nerozlucna dvojka, ale musim priznat, ze na nej zarlim, kdyz panicka chova vice jeho nebo ho hladi, to mu jdu hned kousat ocasek, aby si me panicka vsimla. Jinak se spolu hodne honime a pereme se, ale z lasky, nekdy si zacnu ja, nekdy bracha, ale nejradeji vzdycky tak kolem pulnoci, pres den spime. No a take jsme pry hrozne ukecani, no co, obcas si mnouknout musime. Ja sama jsem se uz otrkala, vzdycky kdyz panicka pracuje s takovou tou sedou krabickou, co ji rika notebook, tak se po panicce valim, predu ostoset a obcas honim v tom notebooku takovou sipcicku nebo tam behaji dalsi uzasne veci, moc me bavi to sledovat. Panicka rika, ze jsem technik, nechapu, co to znamena, ale ten notebook se mi fakt libi. Dokonce kdyz na nem lezim, tak i vrci a krasne hreje No a Clyde je pry truhlik, ze si necha vsechno libit, to ja jsem daleko vic svehlava, dokonce se obcas i urazim. On na to mozna take prijde, ale je jeste miminko, pan doktor rikal, ze jeste nema ani vsechny zuby, to ja jsem uz velka slecna. Panicek je take v pohode, sice doma moc neni, ale pokud je, tak se snazi hrat na prisneho, ale nejde mu to Stejne si delame, co chceme, ale treba na zachudek fakt chodime peclive a moc jsme toho zatim ani neznicili. kdyz zlobime trochu víc, tak pry pojedeme zpatky do Kutne Hory, ale moc dobre vime, ze to panicka rika jen tak, ze by nas v zadnem pripade uz nedala, takze to vubec nebereme vazne A take nam rika, ze jsme jeji milacci, porad nas pusinkuje a mazli se, obcas se na nas prijde podivat panicky mamka, segra a babicka a vsichni jsou z nas vzdycky na vetvi, to nas bavi, oba jsme stredem pozornosti.
Tak, Clyde uz me provokuje, takze budu koncit a jdu mu trosku nafackovat.
Fotky jeste nemame, teda mame, ale pry jsou hrozne velke a panicek je musi zmensit, pak je panicka da na nejaky Facebook nebo jak se to jmenuje.
Musim uz bezet nebo budu mit okousany ocasek, takze se mej moc hezky, pozdravuj ostatni kocicky a my s Clydem posilame moc pusinek a zase napiseme
