Příběh kočičky Pacičky
O kočičce, která žije v Třeboni u bytovky, je tam velice nežádoucí a má půl roku starou, neléčenou zlomeninu nohy, jsem se dozvěděla od kamarádky, která pro ni zrovna neměla v depozitu místo. Prý ji krmí mladá paní, ale domů si ji vzít nemůže. Jestli mne tedy něco nenapadá...
Napadlo mne jedině, že bych pro kočičku mohla dojet a odvézt ji do některého soukromého útulku, ke kterému mám důvěru, protože mi bylo jasné, že já budu postiženou kočku umísťovat moc těžko. Čekat se moc nedalo, jaro za bukem, kočky se mrouskají, čím dřív bude číča z dosahu kocourů, tím lépe. Sehnala jsem ochotnou paní s autem a po dohodě s třeboňskou "krmičkou" jsme vyrazily pro kočičku.
Prvním překvapením byla lokalita, kde kočička rok žila a snad zázrakem přežila. Roh sídliště, kolem bytovky vede velice rušná silnice, místo pro venkovní kočku naprosto nevhodné. Domlouváme se s paní, která má kočičku zavřenou v garáži. Trochu s obavami, trochu se zvědavostí čekáme, jaká číča je a jak se na nás bude tvářit. Po otevření vrat vyběhne po třech nožkách kouzelná, krásně zbarvená, mazlivá kočička. Vůbec se nás nebojí. Nožka vypadá děsivě. Je v nepřirozené poloze, zkroucená, zvednutá u těla. Micku strčíme do přepravky, ani moc neprotestuje. Pak se od mladé paní dozvídáme příběh kočičky Pacičky...
Kočička se začala objevovat u bytovky loni na jaře. Měla ještě všechny čtyři nohy zdravé, velikou důvěru k lidem, bylo to odrostlé, hravé kotě. Paní, která má kočky moc ráda, ji začala pravidelně krmit, nechala ji naočkovat, odčervila ji. Víc pro ni udělat nemohla. Je chovatelka, doma má čistokrevné kočky, souhlas rodiny, aby mohla vzít tulačku dovnitř, se jí nepovedlo získat. Bylo teplo, kočička byla venku spokojená. Paní se ji chystala odnést na kastraci, jenže číča se začala zakulacovat, brzy bylo zřejmé, že je březí. Její ochránkyně se dohodla s veterinářem, že u něj Pacička porodí a odchová koťata, než k tomu ale došlo, kočička zmizela. Po měsíci a půl se objevila u bytovky, opět štíhlá, bez koťátek. O jejich osudu se můžeme jen dohadovat, ale moc optimistické dohady to nejsou. Paní vyjednala přijetí Pacičky v soukromém depozitu u Plzně, než tam ale stačila kočičku odvézt, ta se ztratila znova. Přišla asi za dva měsíce, tentokrát po třech nohách. Veterinář po zrentgenování nohy konstatoval, že už je zlomenina špatně srostlá a nic se s tím dělat nedá. Přítulná kočička se pohybovala s přeraženou nohou po městě, nebyl problém ji chytit a donést na veterinu, kde jí mohli nohu ošetřit a zachránit. Nikomu se Pacičky nezželelo, nikdo to včas neudělal...
Pak už klepala zima na dveře, depozitum bylo plné, útulek v jižních Čechách žádný. Kočička přežila zimu u bytovky. Jídla měla dost, dařilo se jí proklouznout dveřmi do sklepa, kde přespávala. Jenže na jaře začala velice vadit některým nájemníkům. Na domovní schůzi bylo rozhodnuto, že už se kočka nesmí krmit, že se nesmí pouštět do domu, že by měla kamsi navždy zmizet. O číče jsem se dozvěděla v pravý čas.
U mne doma se Pacička chovala jako rodilá gaučová povalečka. Od prvního dne byla v pohodě, čistotná, s ostatními kočkami se snadno domluvila. Překvapovala mne její veliká žravost. Brzy jsem si všimla naběhlých cecíků a zvětšeného břicha. Byla jsem odhodlaná nechat kočku vykastrovat i v případě, že bude březí, tohle ale vypadalo už na velká koťata, jela jsem se tedy poradit s odborníkem. Veterinářka kočičku vyšetřila ultrazvukem, viděla nejmíň čtyři koťátka, vyvinuté kostřičky - porod už prý na sebe nenechá dlouho čekat. Nohu prohmatala, našla dvojitou zlomeninu, ale netvářila se úplně pesimisticky. Operace by prý možná mohla nožku zachránit.
Nechávat Pacičku porodit u mne by bylo dost riskantní. Bývám celé dny v práci, veterinář je daleko, nemohla bych zajistit v případě komplikací kočičce včasnou pomoc. Kočička se přetěhovala do depozita blízko Prahy, kde porodí a odchová koťátka, pak se jí na nohu podívá specialista a rozhodne, jestli může operace Pacičce pomoci. Až to bude mít všechno za sebou, bude kočička potřebovat bezpečný domov, kde ji budou mít rádi i s jejím (větším či menším) handicapem.
Další osudy Pacičky a jejích koťátek budeme uveřejňovat Zde.
N. Jansová
23.4.09
Pacička dneska porodila pět krásných koťátek. Dvě jsou tříbarevné jako maminka, jedno bílorezaté a dvě bílé s několika skvrnkami typ "van".
Komentáře
Přehled komentářů
Úžasné, přeji Pacičce i vám hodně radostí a zdraví.
Pacička
(Pavel Horčička, 15. 12. 2009 13:39)Je škoda, že v jížních Čechách nejsou žádné útulky pro kočičky.
Nový domov
(Bara, 25. 7. 2009 14:25)No tak to jsou opravdu úžasné zprávy! Vypadá to, že po neslavném začátku se na Pacinku konečně usmálo štěstí a vyhrála v loterii:) Více takovýh happy-endů!
Doma
(Markéta, 24. 7. 2009 18:12)Ano, moc se omlouvám za tak pozdní reakci, opravdu nějak začínám nestíhat snad vše :-)) Pacička se dostala do nového domova, také díky článku od Nadi, který je naprosto ideální! Máme velkou radost, protože o Pacičku projevila zájem paní z Prahy, která sama má jednu nalezenou kočičku, která o svou nožičku přišla.. proto si paní přála Pacičku - i zdůvodu, že budou mít obě číči podobné možnosti. Čili paní má zkušenosti s chovem handicapované kočičky, má doma pouze jednu (Pacička je ideální buď do malé smečky nebo jako solitér, protože má velikou potřebu mazlení, což při velké smečce prostě neumazlíte :-D ) a Pacička je v bytě.. Vše, co jsme pro Pacičku hledaly, se nám prostřednictvím paní nabídlo samo!!! Zprávy z nového domova jsou úžasné - s kočičí kamarádkou Pacička nemá žádný problém a obě spinkají s paní v postýlce :-D Tomu já říkám happy-end :-)))) Paní je velmi milá a my jsme opravdu šťastné - přeci jen se Pacička možná narodila na šťastné planetě...
V novém
(Bara, 19. 7. 2009 18:49)Tak koukám do rubriky ´Kočičky v nových domovech´a Pacička už je mezi nimi! Tak to je úžasné - přejeme Pacince, aby se měla moc dobře a nožka se jí brzy vyléčila!
Pacička
(Peťulka, 18. 7. 2009 20:32)Já jsem tak moc ráda, aspoň takové štěstí v neštěstí má. A to je moc dobře :)
Pacička
(Dáda, 14. 7. 2009 23:00)Chtěla bych opět potěšit ty, kteří drželi Pacce pěsti! Pacinka totiž nožičku začíná používat.Hhlavně zatím tedy při stoji! Při chůzi také, ale velmi opatrně a kulhá, když se chce ale rychle někam přemístit, tak nožku stahne aještě hopsá po třech.Ona v ní má přeci jen menší citlivost, ale myslím, že vše je velmi nadějné.
Pacička
(Petulka, 13. 7. 2009 10:29)Jsem moc ráda,že se Pacičce daří dobře :) Věřím,že se brzo uzdraví :)
vypadá to dobře :-)
(Maky, 3. 7. 2009 15:24)Nejdřív moc díky všem, kteří se zajímají o osud Pacičky! Chtěla bych vám jen říct, že Pacička se má velmi dobře, tlapička je zatím OK, vše vypadá velmi dobře!!! Tlapku zatím nepoužívá, ale to nám vet řekl rovnou, že teprve asi za tři měsíce znovuobjeví, že ji má :-)) Moc se těšíme na ten okamžik :-))
Pacička
(Peťulka, 2. 7. 2009 20:20)
:((( nechápu jak lidi můžou být takhle strašně zlí :(((((
To fakt není normální....bylo by fér,kdyby se tomu,kdo ji to udělal stalo úplně to samý...
Jaxe kočička má? Jaxe zotavuje z operace?
Moc na ní myslím a doufám,že už se bude mít jen dobře..tak ji ode mě pozdravujte a pohlaďte, že na ni moc myslím :+
Operace
(Bara, 16. 6. 2009 17:45)Moc děkuji za info. Podle všeho to bylo opravdu velmi komplikované...Snad vše bude v pořádku - myslíme na Pacičku a držíme tlapky!
Operace
(Markéta, 15. 6. 2009 17:53)
Operace jako taková dopadla výborně, ale ještě samozřejmě není vyhráno, může dojít ke komplikacím, infekcím a tak, nicméně to nechci přivolat..
Zákrok trval tři hodiny, vet očistil pahýlky, jako nastavení kosti použil psí prstní implantáty, které našrouboval z obou stran na pahýlky - musel frézovat kosti do původních tvarů, protože byly následkem špatného srůstání ztluštělé. Rozmotal přizpůsobené svaly, poskládal tak, jak mají být a opět posešíval.. prostě práce ohromná, ale dal si záležet. Teď závisí na Pacičce, jak to dopadne - musí se šetřit, nesmí minimálně měsíc skákat nebo jinak zatěžovat nožku (jak se to vysvětluje kočkám???). Dostala antibiotika, injekci proti bolesti... ve středu jde na kontrolu a pak ji zase budu mít u sebe. Moc si přeju, abychom jí takhle netrápily zbytečně a aby to vyšlo!!! Dokonce má i funkční kolenní kloub... takže kdyby už se nic nestalo, bude mít nožku "jako novou" jen o kapánek kratší.. pro nejhorší variantu je stále amputace. Opravdu záleží jen na organismu Pacičky, jak se s tím srovná..
Pacička
(Bara, 11. 6. 2009 13:11)Držíme kočulince všechny tlapky, aby operace dopadla dobře a aby našla hodnou rodinu...Chuděrka by si to opravdu zasloužila.
Pacička
(Markéta, 10. 6. 2009 12:09)
Dobrý den, jste moc laskavá, že se zajímáte o další osud Pacičky.. Kočička je v pořádku, v dobré kondici a v pohodě. Vůbec nechápu, že její zkušenosti s lidmi a okolím na ní nezanechaly narosto žádné negativní stopy - je společenská, mazlivá, kontaktní, potřebuje svého člověka a vyžaduje skoro stálé mazlení :-)) Za mnou chodí jako pejsek a tiše pomňoukává :-)) S ostatními kočičkami vychází bez problému - ne, že by s nimi spinkala v klubíčkách, ale také jí vůbec nevadí. Máme tři pejsky, které ale moc nemusí, respektive od doby, co si hlídala koťátka, se je snaží zahánět - syčí na ně a je schopná na ně i vyrazit. Večer si však vedle nejmenšího lehne na gauč..
Pacička je objednaná na operaci tlapky tento pátek, držte jí palečky - veterinář byl z jejího zranění dost šokován, říkal, že se pokusí ze všech sil o rekonstrukci nožičky, dopředu ovšem nemůže říct, jaký bude mít operace opravdu výsledek. Nejhorší variantou je amputace, která by ovšem kočičce také neměla psychicky ublížit. Už takhle se třeba za ouškem není schopna podrbat a chodí defacto po třech..
Dám vědět, jak operace dopadne a jak se pacientce daří!! Moc děkuji za Váš zájem a srdečně zdravím i celou Vaší smečku :-))
Markéta
Dotaz
(Lucka, 10. 6. 2009 3:13)
Dobrý den,
ráda bych věděla jak je na tom Kočička a jestli se jí dá nějak pomoci. Nedávno jsem přišla o svojeho kocourka a příběh Pačičky mě doslova rozbrečel. Myslím si, že na jeden kočičí živůtek už má ošklivostí dost a zasloužila by si konečně teplý a milující domov, kde by už byla jen hýčkaná a rozmazlínkovávaná.
Ráda bych se zeptala jak Pacička reaguje na jiné kočičky a nebo na pejsky.
Moc děkuji a přeji Pacičce jen to nejlepší a hlavně aby jí už čekaly opravdu jen příjemné věci.
Můj e-mail je cakounek@centrum.cz
Poděkování.
(didi, 12. 1. 2010 15:12)