Pokud člověk najde opuštěné kotě nebo kočku, mohou nastat tři možnosti:

1.nejhorší ze všech je ta, že ho nechá být a řekne si, ať se postará samo, příroda nebo někdo jiný

2.někdy se najde dobrodinec, který zvířátko vezme domů, nechá ho ošetřit na veterině a přijme ho za člena rodiny

3.většina nálezců se pohybuje mezi těmito dvěma „extrémy“ - zvířátko obvykle sebere a začne shánět kontakty na útulky. Většina lidí se takto snaží zvířátka se co nejdříve „zbavit“ a myslí si, že vykonal pro svého nechtěného svěřence maximum. Ale i tento případ je rozhodně lepší, než zvířátko nechat opuštěné svému osudu, bohužel však není ideální.

Prostředí útulků se dá přirovnat ke školkovému nebo školnímu prostředí. Přijde do třídy dítě nemocné nakažlivou nemocí a po určité době máte nemocnou nejméně polovinu třídy. A takto to bohužel funguje i ve větším kočičím kolektivu. Každé naše depozitum má sice karanténu, ale i v té karanténě se setkávají kočky z různých lokalit a předávají si navzájem různé viry a bakterie, popřípadě plísně a záleží jenom na imunitním systému jedince, jestli zvíře onemocní a nebo dokonce nemoci podlehne. Jsou nemoci, které se předávají vzájemným stykem – herpes viry, kaliciviroza, FELV, FIV, koronaviry (FIP) , různá průjmová onemocnění apod. a nemoci, které se šíří vzduchem, kde nemusí pomoci ani oddělená karanténa – např. panleukopenie nebo plísně. Ideální by bylo mít pro kočky z každé lokality samostatnou karanténu, ale to bohužel není z praktických důvodů možné.

Takže co vlastně udělat, aby člověk nalezenci co nejvíce pomohl?

Pokud nepřichází v úvahu možnost druhá, potom nejlepší je vzít nalezence k veterinánímu lékaři a nechat ho prohlédnout a pokud je v pořádku, tak odčervit a následně nechat naočkovat. V případě zdravotních problémů je nutné se řídit doporučením veterinárního lékaře..

Klidně nám už před tímto vyšetřením může nálezce zavolat a dohodnout se na přijetí nalezence.

Po očkování je dobře nechat si kočičku tak 10 - 14 dní doma, aby začala nabíhat imunita a poté může být nový přírůstek začleněn do většího kolektivu. Tímto postupem totiž u Vás doma prodělá karanténu, zároveń se zajistí, že nenakazí ostatní kočičky - a navíc mu postupně po očkování začne nabíhat imunita proti nakažlivým nemocem a kočka bude uchráněna od případné infekce.

Skoro každý může při trošce dobré vůle zajistit karanténu pro nalezence – stačí třeba jenom koupelna, kterou má zvířátko na 14 dní k dispozici. Vždyť toto všechno, co radíme, my musíme udělat u každého přírůstku...

Uvědomujeme si, že vše stojí peníze, ale my toto také zajišťujeme z vlastních rodinných rozpočtů, případně z příspěvků našich příznivců. Žádné dotace od státu na naši činnost nedostáváme. Za rok 2009 se naše náklady vyšplhaly zhruba na 700 000,-... a z toho 200 000,- se nám podařilo získat z darů našich milých kočkomilů, 100 000,- z příspěvků za veterinární péči od osvojitelů kočiček a zbytek, což  je 450 000,- Kč, jsme platily všechny   ze svých rodinných rozpočtů,  tudíž není tak složité si představit,  že na dvounohé členy rodin moc nezbylo...